Český knižní trh pandemii covidu přestál, ale v krizi zůstává. Co ji způsobuje? (Deník N)

Jak zasáhla koronavirová epidemie tuzemský knižní trh a nakolik ovlivnila naše čtenářské návyky? Jak onu nelehkou dobu prožívali čeští nakladatelé, knihkupci, ale i ostatní lidé kolem knih? Co si z této zkušenosti odnesli a s čím se potýkají nyní? Odpovědi na tyto i další otázky hledají autoři knihy Čtenáři, autoři, nakladatelé a knihkupci v době covidové a postcovidové, která nedávno vyšla v nakladatelství Karolinum. 

Pod rozsahem nevelkou, ale v mnoha ohledech zajímavou publikací je podepsána čtveřice pedagogů a absolventů Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Mezi nimi nechybí docent Jan Halada, oceňovaný historik, novinář a autor literatury faktu, mimo jiné tvůrce Encyklopedie českých nakladatelství 1949–2006. Pod vybranými kapitolami jsou pak vedle něj podepsány Irena Prázová, Kateřina Turková (obě působící na FSV UK) a Adéla Fejfarová (nedávná absolventka magisterského studia tamtéž).

Není to pochopitelně bůhvíjak strhující čtení, tím spíše, že řada informací a postřehů se na různých místech opakuje. Přináší ovšem podstatná zjištění opírající se o četné výzkumy i osobní svědectví z dané oblasti.

Kniha se mění, ale žije

Hned v úvodu je čtenářům připomenuto, že kniha jako médium už přestála mnohá protivenství, od cenzury až po nejrůznější pandemie. Postupem času se musela vypořádat také s konkurencí v podobě tisku, rozhlasu, televize, internetu a nejnověji pak sociálních sítí a digitálního světa vůbec.

Vlastnímu pojednání o pandemickém období předchází stručný nástin porevolučních proměn českého knižního trhu. Ten byl krátce před covidem poměrně stabilizovaný a odolný vůči pronikání cizího kapitálu a navzdory sílící koncentraci nakladatelských subjektů (to se týká především skupování jednotlivých nakladatelství společnostmi Albatros Media a Euromedia Group) i nadále zůstával velmi rozmanitý.

Už před pandemií jsme přitom byli svědky alarmujícího úbytku nezávislých knihkupectví a také určité expanze e-knih a audioknih, byť stále ještě představovaly zanedbatelnou část produkce, a alarmujícího úbytku nezávislých knihkupectví.

Coby stěžejní zdroj informací o tuzemském knižním trhu autoři využívají každoročně zveřejňované zprávy Svazu českých knihkupců a nakladatelů o knižním trhu. K tématu čtenářství pak potřebná data čerpají z reprezentativních výzkumů mezi dospělými i dětmi a mládeží, které každé tři roky organizuje Knihovnický institut Národní knihovny ČR ve spolupráci s Akademií věd ČR.

Knižní výstupy z nich pravidelně připravuje náš přední "čtenářolog" Jiří Trávníček, který je i spoluautorem další zde opakovaně citované publikace Covidočtení: Co s naším čtenářstvím udělala pandemie (2022).

Hojně je tu odkazováno také na magisterskou diplomovou práci spoluautorky knihy Adély Fejfarové, o jejímž zaměření svědčí už název Role knižních influencerů ve vztahu k nakladatelům, knihkupcům a čtenářům.

"Nakonec to tak žhavé nebylo"

Připomeňme si ve stručnosti, jakým způsobem u nás pandemie covidu v letech 2020–2022 probíhala. První rok přinesl dva nouzové stavy, další následoval na počátku roku následujícího.

Zavírala se kamenná knihkupectví i knihovny, rušily se nebo přesouvaly tradiční literární události, jako bylo vyhlašování cen Magnesia Litera či knižní veletrh Svět knihy Praha, vymýšlela se dočasná náhradní řešení (výdejní okna, nejrůznější online akce).

Nakladatelé opakovaně souhlasili se zpřístupněním své produkce v digitální podobě studentům a badatelům, za což se nakonec dočkali finanční kompenzace ve výši 80 milionů korun.

Řada nakladatelství a především knihkupectví se dostala do složité ekonomické situace a prohloubilo se vnitřní zadlužení napříč celým řetězcem účastníků knižního byznysu (nakladatelství – tiskárna – distribuce – knihkupectví) a vykonavatelů profesí spjatých s produkcí knih (autoři, překladatelé, redaktoři, korektoři, ilustrátoři ad.).

Vzniklou ztrátu nedokázal pokrýt ani zvýšený obrat knižních e-shopů, vydání některých ohlášených knih muselo být odloženo nebo zrušeno, omezen byl rovněž nákup nových titulů.

Na druhou stranu pokles celkového objemu českého knižního trhu, dosahujícího v roce 2019 výše zhruba 8,3 miliardy korun, činil v prvním roce pandemie cca 4 % (asi 300 milionů korun). V následujících letech pak dokonce vzrostl na 8,6 miliardy korun (2021), aby následně opět mírně poklesl na 8,4 miliardy korun (2022).

Nakonec tedy knižní trh v České republice přestál pandemii s menšími ztrátami, než se nakladatelé původně obávali ("nakonec to tak žhavé nebylo", přiznává v doslovu předseda SČKN Martin Vopěnka), přičemž nejvíce byla ve výsledku postižena nezávislá kamenná knihkupectví.

Vynutilo si to však řadu změn v oblasti prodeje knih a knižního marketingu – zejména posílení online prodeje a větší využívání digitálních médií. Vzrostl proto význam knižních blogerů a influencerů, stejně jako obliba internetových knihkupectví a také antikvariátů (Knihobot, Reknihy). 

Z deště pod okap

Avšak zatímco se český knižní trh pomalu vzpamatovával z covidu, přišly další rány v podobě války na Ukrajině, energetické krize a inflace.

Pokračuje tak období nejistoty pro všechny články knižního řetězce, který je nucen čelit zvyšování nákladů, tlaku "dodavatelů" (profesí podílejících se na vzniku knihy) na vyšší odměny i zdráhavosti čtenářů při nákupu knih.

V porovnání se současnou krizí se tak problémy, které přinesla pandemie covidu, mohou jevit jako vcelku marginální. Očekává se ještě rychlejší koncentrace trhu, tedy "pohlcování" menších subjektů většími, stejně jako mírný pokles objemu knižního trhu, který se odrazí v počtu vydávaných titulů a velikosti jejich nákladů.

Podobné pocity a obavy byly zaznamenány i u slovenských nakladatelů, kteří přitom ještě v době přípravy knihy neměli potuchy o aktuálních plánech některých tamních politiků na zvýšení DPH na knihy.

Přesto lze doufat, že tuzemský knižní trh znovu prokáže potřebnou odolnost a že čeští čtenáři ani v budoucnu na knihy nezanevřou.

V krátkém doslovu tuto víru vyjadřuje i předseda SČKN Martin Vopěnka: "Nakonec jsme jako knižní trh se ctí přežili. Ukázalo se, že knižní kultura u nás stojí na pevných základech. Je pro společnost potřebná a významná, což si uvědomují nejen její tvůrci, ale i její konzumenti – čtenáři, studenti, rodiče…"

J. Halada, I. Prázová, K. Turková, A. Fejfarová: Čtenáři, autoři, nakladatelé a knihkupci v době covidové a postcovidové. Karolinum, 2024, 144 stran.